Český statistický úřad vydal zprávu, že za 3. čtvrtletí 2019 bereme v průměru již 33697 Kč hrubého měsíčně. Proti stejnému období loňského roku jsme si tedy polepšili téměř o 2200 Kč. Zveřejnění průměrné mzdy v ČR tradičně rozčílí do běla nejednoho z nás.
Pojďme si vysvětlit, jak to s tím průměrem všechno je.
Co to je čtvrtletní průměrná mzda a z čeho se počítá?
Průměrnou mzdu stanovuje Český statistický úřad. Do jejího výpočtu zahrnuje hrubé výdělky za počítané období bez náhrad za zaměstnavatelem placenou nemocenskou nebo karanténu (dříve nazývanou ošetřování člena rodiny). Toto číslo se následně vydělí počtem zaměstnanců, do kterého se zahrnují všechny osoby v pracovním, služebním nebo členském poměru. Důležité je vědět, že do těchto výpočtů se nezapočítávají osoby, které vykonávají veřejné funkce, jako jsou poslanci, senátoři, soudci, ale ani ženy a muži na mateřských či rodičovských dovolených a ještě někteří další). Na druhou stranu se ale do něj započítávají všechny skupiny zaměstnanců dohromady, tzn. od pomocných dělníků až po ředitele velkých podniků.
Praha je na tom tradičně nejlépe
Dalším, již více vypovídajícím ukazatelem k posouzení, jak si na tom finančně stojíme, je sledování průměrné mzdy v jednotlivých krajích. Zde jsou vidět velké rozdíly. Tradičně nejvyšší průměrná mzda je v Praze. Rozdíl Prahy a některých „slabších“ krajů je propastný. Za uvedené období dosáhla Praha na průměrnou mzdu ve výši 41720 Kč, zatímco obvykle nejslabší kraj Západočeský jen na 29941 Kč. Jen o trošku lépe je na tom Morava s výjimkou Brněnského kraje.
Nejlépe se žije lidem ve Švýcarsku
Zemí, kde se žije lidem nejlépe, a kde je průměrná mzda nejvyšší ze všech států, které poskytují tyto informace, je Švýcarsko. Lidé tam pracují za průměrných 132429 Kč a hned za ním je Island se 110022 korunami čistého. Špatně na tom ale zdaleka nejsme. Za nás se řadí Slovensko, Polsko, Lotyšsko, Maďarsko, Turecko a úplně nejhůř je na tom Mexiko s 9846 korunami čistého. (Tyto údaje byly čerpány ze statistik roku 2017)
S republikovým průměrem na zaměstnavatele nechoďte
Na zveřejněnou průměrnou mzdu dosáhne jen slabá ¼ z celkového počtu zaměstnanců. Tento údaj není pro zaměstnance a zaměstnavatele důkazním materiálem „jak to chodí jinde“. Je to pouze statistický údaj, který ukazuje celkovou mzdovou úroveň naší země a její vývoj v čase. Lepším vodítkem, „jak to chodí jinde“, může být pro konkrétní jedince statistika průměrných mezd v jednotlivých skupinách zaměstnanců.
Jeden příklad na konec, ať tomu konečně porozumíme
V podniku pracuje 30 zaměstnanců. Z toho 29 dělníků má stejnou měsíční mzdu 19000 hrubého a pan ředitel bere 200000 hrubého. Vypočtěme si jejich měsíční průměr: 29 x 19000 + 200000 : 30 a dostaneme se na průměrný plat připadající na jednoho zaměstnance 25033 Kč.
