Dříve byla populární hudba ta z garáže. Rock, metal, kapely outsiderů, které byly originální, měly osobitý styl a dělali to pro hudbu, ne pro peníze. A nakonec měli i peníze a slávu, protože lidi je milovali za jejich jinakost, originalitu a pro to, co představovali. I když pro každého symbolizovali něco jiného.
Dnes je to jiné. Můžete začít v garáži a být třeba samotný ďábel, ale v garáži skončíte. Hudba se dnes v podstatě vyrábí. Jak?
Pozve se něco kolem tisícovky mladých lidí. Vybere se buď jednotlivec, nebo menší skupina těch nejhezčích. Nejde o zpěv, hlavně když jde o líbivou tvářičku, pokud něco zazpívají, je to bonus. Pak se pozvou do studia. Zazpívají skladbu, která se jim předloží. I kdyby to bylo falešné jako pětník, počítače si s tím poradí. V podstatě můžete jen mluvit a počítače zařídí zbytek. A to není všechno. Taky jste si všimli, jak jsou si některé písničky podobné? Že by někomu docházela inspirace?
A přesto se stále objevují mladí a téměř neznámí umělci, kteří mají originální písničky, hlas, vzhled i životní filosofii. Bohužel často zůstávají neznámí. Trh dnes netouží po ničem takovém, chce jen rychlé písničky, které jsou chytlavé, dva týdny se udrží v rádiích, „stvořitel“ dané písničky je zasypán penězi a za pár týdnů už se pořádá další konkurz na nové „hvězdy“.
Možná proto si pamatujeme KISS, Madonnu, Alice Coopera nebo třeba Dawida Bowieho – zpívali dobře a nově. Pobouření nad klipem Madonny k písni Like A Virgin bylo tak obrovské, že v podstatě změnilo éru. Zpívat o sexu a vystavovat se u toho před kamerou? Nepředstavitelné! Kapela KISS svým make-upem a vystoupeními s pyrotechnikou a Genem Simmonsem plivajícím krev ovládla další část mladých – a stále ovlivňuje.
Zkuste si vzpomenout na čtyři zpěváky nebo kapely, které odstartovali něco neuvěřitelného a nového.